VARHANY

Varhany v kostele sv. Jakuba na Krásně ve Valašském Meziříčí

Krásno nad Bečvou je ta část města Valašského Meziříčí, která se rozkládá na pravém břehu řeky Rožnovská Bečva. Původně bylo Krásno samostatnou oblastí, avšak roku 1921 bylo připojeno k V. M. Název "Krásno" se objevuje v písemných pramenech již v letech 1299 ve formě de Crazna, avšak území Krásna bylo osídleno již v neolitu :-). Kostel sv. Jakuba na Krásně vznikl již v období pozdní gotiky na přelomu 15.-16. století. Jedná se o jednoduchou podélnou stavbu, půdorys kostela je typicky zalomen (znázorňuje Krista na kříži), strop je plochý, dnes obložen dřevem. Všechna okna nesou známky barokizace (násilné zakulacení), avšak hlavní vstup do kostela je lemován lomeným profilovaným ústupkovým portálem. V roce 1764 měl kantor ve V. M. varhaníka-pomocníka, za kterého Krásno platilo 21 zl. Jaké zde byly varhany dříve, to přesně nevím, avšak v roce 1957 nechal údajně farářř Rigal prohodit varhany v kostelích sv. Trojice a našem sv. Jakubu (stěhování provedl pan Kostera z Krnova). Víme tedy, že varhany, které jsou v Jakubovi dnes, zde nejsou původní, což se projevilo i tak trochu na jejich podobě. Výška stropu na kůru u Jakuba není schopna poskytnout nástroji tolik místa jako kůr ve sv. Trojici a bylo tedy nutné "nenamontvat" korunu varhan, aby se sem vůbec vešly. Celá akce stěhování tehdy vyšla asi na 30.000,-. V té doě byl varhaníkem zadrhávající regentschori Doupovec, kterého v 50. letech vystřídal A. Kratochvíl. Za pana faráře Hefka byl kostel sv. Jakuba opravován a byl také vymalován, což způsobilo, díky nedostatečnému zakrytí nástroje, jeho značné znečištění natolik, že musel být opět opraven krnovskými varhanáři. Co se týče varhan samotných, jde o barokní nástroj (zatím neznáme autora, ale indicíí je poměrně dost), s trčkovou mechanikou, který je opatřen zásuvkovou vzdušnicí s osmi rejstříky pro manuál, později byl připojen i pozdně klasicistní pedál se dvěma rejstříky na dvou samostatných, také zásuvkových vzdušnicích. Zapínání rejstříkú je realizováno dřevěnými páčkami po stranách manuálu, dva pedálové rejstříky se zapínají manumbrii umístěnými na pravé straně pod klaviaturou. Rozsah manuálu je 45 tónů (krátká oktáva), pedál je 18-ti tónový, přičemž tóny fis a gis repetují. Co se píšťalového fondu týče, původní jsou zde pravděpodobně jen dřevěné píšťaly (tj. obě kopuly), v případě kovových se jedná o dobře rozpoznatelné produkty krnovského závodu Rieger-Kloss. Prospekt zdobí píšťaly patřící principálu 4' s upilovanými postranními vousy (ani tyto varhany nejsou pravděpodobně prvním hostitelem těchto píšťal). Kopula 8´zde má nádherný jemný zvuk s mírným "náplivem", přiměřeným ne příliž povedené akustice kostela. Na bocích varhanní skříně visí vyřezávané dřevěné ozdoby zvané příznačně "uši", horní část řezeb ("čepice"), chybí. Povrch skříně je opatřen bílým nátěrem, který pochází z dob stěhování v padesátých letech. Původní barva je pravděpodobně okrové mramorování. Asi nejexkluzivnější částí je zdobená klaviatura.

Dispozice:

Manuál:(CDE-c''')Copula major8'              Copula minor4'
Quinte1/3'Prinzipal4'
Oktáve1'Oktáve2'
Rauchquinta2xNazard2 2/3'


Pedál:(CDE-a)     SubbaB16'
Oktáve8'



Literatura:
"OKRES VSETÍN"-Kolektiv autorů (Vlastivěda moravská, Val. Mez, Brno, Vsetín),
"VARHANÁŘI NA MORAVĚ 1500-1880"-Jiří Sehnal (Moravské muzeum, Brno).



Foto
Klikací galerie s komentáři - klikněte zde



Varhany v kostele sv. Jakuba na Krásně ve V. M.
Hummelovy varhany v polské Olkuszi (kostel sv. Ondřeje)
Nejstarší varhany v Siónu