VARHANY

Hummelovy varhany v polské Olkuszi (kostel sv. Ondřeje)

Olkuszké varhany, jejihž autorem je známý německý varhanář Hans Hummel z Norimberku (avšak od r. 1608 krakowským občanem), jsou starším sourozencem varhan ve slovenské Levoči. Pokud je mi známo (lidské povědomí o historii je téměř vždy nejisté), mělo by se v případě Olkusze jednat o nejstarší zachovalé varhany Polska, což nás, hrstku nadšených podnikavců (tímto bych chtěl poděkovat varhanářům J. Kánskému a J. Brachtlovi - bez nich bych tento nástroj nikdy neviděl a pravděpodobně by ani nevzniknul tento článek ...), přimělo se do Olkusze vypravit.

Jak již jsem zmínil, varhany jsou dílem H. Hummela, avšak nástroj musel dokončit polský varhanář Jerzy Nitrowský - mimo jiné stavitel varhan v mariánském kostele v Krakowě a Gdaňsku (stejně tak tomu bylo i v případě Levoči). Celkový časový interval stavby tak byl vymezen lety 1611-1634 (přičemž 1615 již Hummel uzavřel smlouvu v Levoči, ovšem skutečnou stavbu zde započal až 1624).

Ale vraťme se k varhanám v Olkuszi. V šestnáctém a sedmnáctém století byla Olkusz bohatým městem (plynulo to z těžby stříbra). O olkuszkých měšťanech dokonce kolovaly legndy stylu "chovali své děti v kolébkách ze stříbra" apod. Inu, peněz bylo dostatek a rozhodlo se o vybudování nových varhan. Pro splnění tohoto úkolu byl vybrán právě Hummel, který již delší dobu pobýval v Krakowě (viz. výše). V průběhu prací se stala tragédie, která podstatně ovlivnila další vývoj situace jak v Olkuszi, tak v Levoči a pravděpodobně i nějaké údajné práce pro Krakow. Hummelův syn, který pomáhal otci při práci v kostele spadl z lešení a zabil se (je pochován v podzemí kostela - u vstupu do kostelních prostor je dodnes vzpomínka), načež varhanářský mistr vycestoval a údajně měl pracovat na více místech, až konečně dorazil do Levoči. Lze předpokládat, že synova smrt jím otřásla natolik, že to mělo vliv na jeho práci až do konce jeho života. Dle levočských písemných pramenů byl totiž označen za norimbergského opilce (více o tom Ferdinand Klinda - "Organ v kulture dvoch tisiciročí"). Nicméně, Levoča se mu stala osudnou a stihl jej stejný konec, jako jeho syna. Ani zde však varhany nedokončil (viz. výše).

Ve druhé polovině 17. stol. se vyprázdnila stříbrná ložiska a Olkusz začala postupně upadat. Tomuto vývoji však vděčíme za zachovanost Hummelova nástroje. Jinými slovy, kde není peněz, tam není ani na modernizaci :-) . Pro nás je podstatné, že se společně se 1776 původními píšťalami a laděním zachovala komplet původní mechanická traktura bez jakýchkoli větších změn (prakticky beze změn). Před rokem 1972 se nástroj ze zřejmých důvodů stal nepoužitelným.

Zatím mi jsou známy dva zásahy do varhan (nepočítám-li dokončení J. Nitrowským, samozřejmě). V prvním případě se jednalo o nové píšťaly asi čtyřech rejstříků (přelom 18. / 19. stol.). Druhým zásahem mám na mysli dvouetapovou restauraci, varhan z let 1985 (1986-1990 pauza, prozaicky z finančních důvodů), 1992 - dokončení konzervace.

Při konzervačních pracech bylo vděčně využito několika dokumentaci.

Svou roli při bádání sehrály i levočské varhany (dispozice, hlasy a repetice mixtur). Mgr A. Sudacka provedla historické zkoumání v archivech krak. arcidiecéze a inventáři kostela (záznamy o opravách, použitých materiálech, ...). Ze zkoumání píšťalnic například vyplynulo, že manuálová tříhlasá Mixtura byla původně pětihlasá a na některých místech byly píšťaly jiné menzury, no prostě, výzkum a výsledky, tak, "jak to má být" . (více informací o. Waldemar Kapeć OP nebo redakcja@organy.art.pl)

Každého na první pohled zaujmou rejstříkova táhla, která jsou zde řešena jako kovová táhla podobající se velkým klíčům. Dojem trochu kazí černobílá klávesnice, což je u takového nástroje pochopitelné :-) . Pohled do vnitřku varhan, alespoň ve mne, zanechal jak jinak, než silný dojem. Rozvodové desky byly zhotoveny z masivních a hrubých dubových desek, traktura vskutku okouzlující, z ručně kovaných součástí na nás dýchl staletý chlad, no prostě romantika ... .



Výsledek zkoumání píšťal po demontáži varhan:

(dispozice převzata z webu www.organy.art.pl)

Na sloupech po bocích varhan se nachází dvě velké 16' cínové píšťaly (z I pol. XVII stol.), které patří rejstříku Tympan (Beben). Princip této řekněme "hříčky" spočívá v tom, že jsou obě píšťaly od sebe naladěny v určitém intervalu. Začnou-li hrát společně, interference se již postará o výsledný efekt víření kotlů.

Dispozice po rekonstrukci

Manuál:
Principal 8'
Cymbel 5 x
Rohrflöite 8'
Salicinal 8'
Octave 4'
Spitzflöite 4'
Super Octave 2'
Rohrflöite 4'
Quinta 3'
Mixtur 5x 1 1/3'
rep. na c1
Spitzflöite 2'
Schalmei 8'
Pozitiv:
Principal 4'
Quintadena 8'
Rohrflöite 4'
Quinta 1 1/3'
Rohrflöite 2'
Octave 2'
Flet minor 4'
Flet minor 2'
Regał 8'
Mixtur 3x 1'
Pedál:
Principalbas 16'
Cymbel 5x
Rohrflöite 8'
Octave 8'
Quinta 6'
Super Octave 4'
Mixtur 6x 4'
Pomort 16'

Původní dispozice:

(dispozice převzata z webu www.organy.art.pl)
Manual:
Principal 8'
Rohrflöite 8'
Salicinal 8'
Octava 4'
Spitzflöite 4'
Rohrflöite 4'
Quita 3'
Super Octava 2'
Spitflöite 2'
Mixtur 6 fach,
Cimbel
Trompeten 8'
Positiv:
Quintadena 8'
Principal 4'
Rohrflöite 2'
Quinta 1' ?
Scharp 3 fach
Zimbel
Zincken Discant 8'
Krumhorn 8'
Pedal:
Principal Bass 16'
Gross Octava 8'
Rohrflöite 4'
Mixtur 6 fach
Cornet 2'
Rohrflöite 8'
Quinta 6'
SuperOctava 2'
Pommer 16'

Rozsahy klaviatur s krátkou oktávou jsou u manuálů CDE-a'' (bez gs'' , tedy stejně, jako v Levoči) , u pedálu CDE-d' , ladění nerovnoměrné, a=490 Hz.

            

Literatura:
"Organ v kultúre dvoch tisícročí" - Ferdinand Klinda, Hudobné centrum, Bratislava;
"Organy w Olkuszu, w: O sztuce Górnego Śląska i przyległych ziem małopolskich" - Kapeć W., Katowice 1993 (referaty z sympozjum historyków sztuki na Uniwersytecie Śląskim w Katowicach); "web" - http://www.organy.art.pl/



Varhany v kostele sv. Jakuba na Krásně ve V. M.
Hummelovy varhany v polské Olkuszi (kostel sv. Ondřeje)
Nejstarší varhany v Siónu